POVĚST O ZÍSKÁNÍ ČESKÉHO LVA
Dle pověsti jsme svůj znak získali velice krvavým a ještě více nepravděpodobným způsobem. Informace o našem znaku se objevuje v pověsti o Štylfrýdovi, který se vydal do Neapole. Neapolskému králi pomůže hrdinským činem porazit anglického krále, postaví se totiž proti jeho 12 rytířům. Za to dostane znak (údajně anglického krále) – orlici, jeho syn Bruncvík dostane za ženu dceru krále neapolského Neoménii.
Pověst
pokračuje v kronice o Bruncvíkovi, který se vydá
na hrdinskou cestu s přáním vybojovat další znak – lva. Se svou ženou
si vyměnil prsten se slovy, že pokud jeho prsten do sedmi let
nespatří, je mrtev.
Bruncvík po pár příhodách a bojích uvidí bojovat osmihlavou saň se
lvem, lvu pomůže a ten je mu za to věrný a všude ho doprovází.
Potom Bruncvík se lvem přebýval na hradu krále Olibira, kde získal ostrý
meč, který sám setne hlavy těm, kterým si bude jeho majitel přát.
Bruncvík pomůže zachránit Olibriovu dceru Afriku před Baziliškem. Ale Afrika se
do něho zamiluje a chce ho za muže. Bruncvík ji odmítne, jelikož
je již ženatý. Pomocí kouzelného meče setne králi, jeho dceři
i dalším hlavy a vydá se na cestu zpět do Čech, která opět
není jednoduchá.
Když se dostane domů, nestačí se divit, jeho žena Neoménie se vdává. Bruncvík
se skryl v prostém rouchu a vhodil do manželčiny číše svůj
prsten a odjel pryč. Manžel Neoménie se vydal Bruncvíka hledat se smyslem
ho zavraždit, Bruncvík však opět využil svého meče a nechal nepřátelům
setnout hlavy, poté se vrátil k manželce a dal po celém
království na všechna vrata namalovat bílého lva na červeném poli
jako nový znak jeho země.
Meč se později nechal zazdít do jednoho z pilířů Karlova mostu
a bude vyzvednut, až bude v Čechách nejhůře, přičemž přijedou svou
zem ochránit i Blaničtí rytíři.
(Zdroj: www.vlast.cz)